Kurzarbeit: Finanční injekce pro firmy i zaměstnance?

Finanční podpora od státu

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, je koncept pocházející z Německa. V době ekonomické krize umožňuje firmám zachovat pracovní místa a zároveň snížit náklady na mzdy. Zaměstnanci pak pracují méně hodin a část ušlé mzdy jim doplácí stát. V České republice se s podobným konceptem setkáváme pod názvem kurzarbeit či německý pracovní režim. Finanční podporu od státu v rámci kurzarbeitu v Česku poskytuje Úřad práce. Ten proplácí zaměstnavatelům část mzdových nákladů za zaměstnance, kteří by jinak museli být propuštěni. Výše podpory se odvíjí od míry zkrácení pracovní doby a od výše průměrné mzdy v daném odvětví. Cílem kurzarbeitu je zmírnit dopady ekonomické krize na trh práce a zabránit masovému propouštění. Díky finanční podpoře od státu si firmy mohou udržet své kvalifikované zaměstnance i v těžkých časech a zaměstnanci zase nepřijdou o práci a o zdroj příjmů.

Výše kurzarbeit příspěvku

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, je v Německu zavedený systém, který firmám umožňuje v těžkých časech snížit zaměstnancům úvazky a část jejich mzdy dorovnat z úřadu práce. Výše kurzarbeit příspěvku, který zaměstnanec pobírá, se odvíjí od míry zkrácení úvazku a od toho, zda má vyživované děti. Čím více hodin práce zaměstnanec ztratí, tím vyšší příspěvek dostává. Základní sazba kurzarbeit příspěvku činí 60 % z čisté ušlé mzdy. Pokud má zaměstnanec alespoň jedno vyživované dítě, sazba se zvyšuje na 67 %. Důležité je zmínit, že kurzarbeit příspěvek je osvobozen od daní a sociálního pojištění. Zaměstnanec tak dostává čistou částku, která mu má pomoci překlenout těžké období. Kurzarbeit příspěvek je vyplácen po dobu maximálně 12 měsíců, v odůvodněných případech může být tato doba prodloužena až na 24 měsíců.

Kurzarbeit je jako plovoucí ostrůvek v rozbouřeném moři - sice vám nedovolí utopit se, ale na pevnou zem se s ním taky nedostanete.

Zdeněk Dvořáček

Podmínky pro čerpání kurzarbeitu

Kurzarbeit, zkráceně „kurac“, je německý model zkrácené pracovní doby, který v dobách krize pomáhá firmám i zaměstnancům. Firmy díky němu nemusejí propouštět, zaměstnanci si drží práci a stát jim dorovnává část mzdy. Aby firma mohla kurzarbeit čerpat, musí splnit několik podmínek. Musí se potýkat s výpadkem zakázek nebo omezením výroby z důvodu ekonomické krize, živelné pohromy nebo jiné nepředvídatelné události. Výpadek musí být dočasný a firma musí prokázat, že by jinak musela přistoupit k propouštění. O kurzarbeit musí firma požádat Úřad práce ČR. K žádosti musí doložit potřebné dokumenty, například výkazy práce, účetní závěrku nebo smlouvy s odbory. Úřad práce žádost posoudí a rozhodne o jejím schválení. Pokud je žádost schválena, Úřad práce vyplácí firmě příspěvek na mzdy zaměstnanců v kurzarbeitu. Výše příspěvku se odvíjí od míry zkrácení pracovní doby a od výše mzdy zaměstnance. Kurzarbeit je nástroj, který pomáhá překlenout těžké období a udržet zaměstnanost. V minulosti se osvědčil například během ekonomické krize v roce 2008 nebo během pandemie covidu-19.

Výhody kurzarbeitu pro firmy

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, přináší firmám v těžkých časech vítanou úlevu. Umožňuje jim udržet si kvalifikované zaměstnance i v období, kdy je zakázek méně. Firmy tak nemusejí přistupovat k masivnímu propouštění a ztrácet cenné know-how. Zároveň šetří náklady na mzdy, jelikož část mzdových nákladů hradí stát. To firmám dává prostor pro překonání krize a udržení konkurenceschopnosti. Další výhodou je rychlejší náběh výroby po odeznění krize. Zaměstnanci jsou stále k dispozici a firma se vyhne zdlouhavému a nákladnému hledání a zaučování nových pracovních sil. Kurzarbeit tak představuje flexibilní nástroj, který pomáhá firmám zvládnout ekonomické otřesy a udržet si stabilitu.

Nevýhody kurzarbeitu pro firmy

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, může znít jako ideální řešení v době ekonomické krize. Nicméně, pro firmy přináší i stinné stránky. I když stát hradí část mzdových nákladů, pro zaměstnavatele to znamená dodatečnou administrativní zátěž. Žádosti, výkazy, komunikace s úřadem práce – to vše zabírá čas a zdroje. Navíc, i během kurzarbeitu musí firma odvádět sociální a zdravotní pojištění za své zaměstnance, i když pracují méně hodin. Další nevýhodou může být snížená motivace zaměstnanců. Ti, kteří pracují méně hodin za nižší mzdu, mohou být demotivovaní a méně produktivní. Navíc, pokud se ekonomická situace zlepší a firma bude potřebovat obnovit plný provoz, může být obtížné přimět zaměstnance k návratu do původního pracovního režimu. V neposlední řadě hrozí i riziko ztráty kvalifikovaných pracovníků. Ti, kteří jsou nuceni pracovat na zkrácený úvazek, si mohou hledat jinou práci, kde jim bude nabídnut plný úvazek a stabilnější příjem. Kurzarbeit by proto firmy měly vnímat spíše jako krizové opatření, než jako dlouhodobé řešení.

Vlastnost	Kurzarbeit	Standardní pracovní poměr
Délka pracovního úvazku	Zkrácená (např. 50% úvazku)	Plný úvazek (např. 100% úvazku)
Mzda	Poměrná k odpracované době, s možností státní podpory	Plná mzda dle smlouvy
Zachování pracovního místa	Ano	Ano

Vliv kurzarbeitu na ekonomiku

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, je německý pracovní režim, který v době ekonomické krize umožňuje firmám zachovat pracovní místa a zároveň snížit náklady na mzdy. Místo propouštění zaměstnanců jim firmy zkrátí pracovní dobu, a tím pádem i mzdu. Stát pak vyplácí zaměstnancům kurzarbeitné, které dorovnává část jejich ušlé mzdy.

Vliv kurzarbeitu na ekonomiku je předmětem mnoha debat. Zastánci argumentují, že kurzarbeit pomáhá zmírnit dopady krize a urychlit ekonomické oživení. Díky kurzarbeitu si firmy mohou udržet kvalifikované zaměstnance, i když je dočasně nemají pro koho zaměstnat. Po skončení krize se tak firmy mohou rychleji vrátit k plnému provozu. Kurzarbeit také pomáhá snižovat sociální napětí, protože lidé nepřicházejí o práci a mají stále příjem.

Kritici kurzarbeitu naopak tvrdí, že tento systém udržuje při životě neefektivní firmy a brání ekonomické restrukturalizaci. Argumentují, že by bylo efektivnější nechat zkrachovat neperspektivní firmy a uvolnit tak pracovní sílu pro nové, perspektivnější sektory. Kritici také poukazují na to, že kurzarbeit je pro státní rozpočet nákladný.

Vliv kurzarbeitu na ekonomiku je komplexní otázkou, která nemá jednoznačnou odpověď. Záleží na konkrétní ekonomické situaci a na způsobu implementace kurzarbeitu.

Kurzarbeit a daně

Kurzarbeit, ten německý pracovní režim, kde stát částečně hradí mzdu zaměstnancům, i když nepracují na plný úvazek, má samozřejmě dopad i na daně. Dobrá zpráva je, že příspěvek v rámci kurzarbeitu, který dostáváte od úřadu práce, se nezdaňuje. Takže na daních ušetříte a zároveň máte jistotu alespoň nějakého příjmu.

Pozor ale na to, že mzda, kterou dostáváte od zaměstnavatele, se daní jako obvykle. To znamená, že se z ní platí daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. Výsledná čistá mzda tak může být nižší, než byste čekali.

A co daňové přiznání? Pokud jste v roce 2023 čerpali kurzarbeit, budete muset podat daňové přiznání. Není to ale nic složitého, stačí uvést příjmy z práce a příspěvek v rámci kurzarbeitu.

Kurzarbeit je zkrátka specifický režim, který má svá specifika i v oblasti daní. Než se pro něj rozhodnete, je dobré si vše důkladně propočítat a zvážit všechny pro a proti.

Kurzarbeit a sociální pojištění

Kurzarbeit, zkráceně „Kurzarbeit“ je německý pracovní režim, který umožňuje zaměstnavatelům v době hospodářské krize zkrátit zaměstnancům pracovní dobu a zároveň jim zachovat pracovní poměr. Zaměstnanci pak dostávají od státu kurzarbeitgeld, což je forma podpory v nezaměstnanosti, která kompenzuje část ztraceného výdělku. Sociální pojištění hraje v systému kurzarbeitu klíčovou roli. Zaměstnanci v kurzarbeitu zůstávají účastníky systému sociálního zabezpečení a jejich zaměstnavatelé za ně nadále odvádějí pojistné na sociální zabezpečení, i když v nižší míře, úměrně zkrácené pracovní době. To znamená, že zaměstnanci v kurzarbeitu si nadále budují nároky na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a další dávky sociálního zabezpečení. Kurzarbeit tak pomáhá udržet zaměstnanost a zároveň chrání zaměstnance před propadem do chudoby v době ekonomické nejistoty. Systém kurzarbeitu je v Německu velmi rozšířený a v minulosti se osvědčil jako účinný nástroj pro zvládání ekonomických krizí.